Vzpomínky neumírají...Blog přesunut --> http://lenca-fourteen.blog.cz/

Docela zvláštní zákaz

Publikováno 27.02.2016 v 21:45 v kategorii ♥ Sářin vílí život ♥, přečteno: 59x

Další kapitola! A mám špatnou zprávu. Jak jsem přidávala na konec obrázek z odkazem na další kapitolu, tak wattpad si to aktualizoval zpět jak to bylo (furt něco mění -_-) a tak to tam není. Ale zkusím udělat ikonku k příběhu, tak aspoň bych to mohla dávat :)

14. října

Jak jsem si myslela, že nám nikdo na noční dobrodružství nepřijde, tak jsem se spletla.

Když jsme dneska ráno přišli do třídy, na tabuli bylo napsáno:
Setry Delco a bratři Kveprovi se dostaví o velké přestávce do kabinetu zástupkyně ředitelky Madam Bittenové
Všichni jsme na to nechápavě koukali.

O velké jsme se vydali ke kabinetu. Janča se rozčilovala.
,,Co té profesorce je? Nejdřív nás podezřívala z těch náhrdelníků a teď tohle."
S Jackem jsme se na sebe koukli. Že by trest za to líbání? Vždyť nás nikdo neviděl, a navíc je blbost aby nám profesoři zakázali spolu chodit…

Marek zaklepal. ,,Dále." ozvalo se.
,,Chtěla jste, abychom přišli," řekla jsem.
,,Ano, posaďte se." Posedali jsme si na židle které byly v kabinetě připravené pro nás. ,,Vás šest porušilo pravidlo číslo jedna."

,,Ve škole chodit se sklopenými křídly a nelétat?" zeptala se nechápavě Andrea.
,,Ne, toto," strčila nám do rukou Madam Bittenová seznam pravidel. Propiskou tam bylo připsané pravidlo: Studenti této školy mezi sebou nesmějí mít vztah jako takový, ale jen kamarádský vztah.
,,To jste tam teď napsala," řekl docela naštvaně Jack.
,,Pozor, pozor, školní hlášení," ozval se v rozhlasu hlas ředitelky Fermanové a Madam Bittenová si zkřížila ruce na hrudi.
,,Ve vílí škole bude ode dneška platit nové pravidlo: Studenti spolu smí mít jen kamarádský vztah a nesmějí spolu mít vztah jako takový. Studenti si mohou najít přítelkyni v jiné škole, stejně jako studentky, ale nesmějí z této školy. Děkuji za pozornost. Konec hlášení." Všichni jsme zarytě mlčeli.
,,Ještě jednou a dostanete důtku, v lepším případě poznámku. A teď odchod!" zavelela Madam a my odešli.

O obědové pauze jsme zašli do společenské místnosti, kde nikdo nebyl a rozpovídali se. Seděla jsem vedle Jacka, Andrea vedle Marka (oni spolu chodí) a Janča vedle Jackoba (taky spolu chodí). Kluci jsou sourozenci, stejně jako já a holky, křídla mají modrásků a jsou samý opálený sval, ale nejsou přehnaně svalnatí.
,,To je tak nespravedlivé a praštěné pravidlo. Já se nechci rozejít s Markem. Co budeme dělat?" zeptala se Andrea.
,,My se s nikým rozcházet nebudeme," řekla jsem odhodlaně a začala jim líčit jim plán, který jsme promýšleli s Jackem. ,,Budeme spolu chodit mimo školu normálně a ve škole tajně. Když si ve škole budeme chtít dát schůzku, tak třeba zajdeme pro pomůcky, pokud to bude potřeba, nebo se vymluvíme, že musíme na toalety. A pokud si budeme chtít dát delší schůzku,"
,,Tak půjdeme třeba do fauního světa, tam na nás Madam nemůže," dokončil Jack a dal mi ruku kolem ramen.
,,Dobrý nápad. Souhlasím," přikyvovali všichni spokojeně a s úsměvem na tváři.

Odpoledne jsem ale zjistila, že ne všichni učitelé souhlasí s novým pravidlem. V hodině přírodopisu jsem musela jít s Jackem pro kočku divokou a kočku domácí. Zastavili jsme se a chtěli si dát delší pusu (nebo se chtěli začít líbat, říkejte tomu jak chcete), jenže pak se za rohem vynořila jako duch Terka. Učí holky tělocvik, jmenuje se Tereza a můžeme jí tykat. Rychle jsem Jacka odstrčila, ale Terka v klidu s úsměvem řekla: ,,Nenechte se rušit, jen procházím."
,,Terko ty nás nepráskneš Madam?" zeptala jsem se nervózně. Terka zakroutila hlavou.
,,Víte, proč se toto pravidlo vyhlásilo a ředitelka s tím souhlasí?" Pokrčili jsme rameny. ,,Vyhlásilo se, protože se Madam rozešla se svým přítelem a teď nemůže vystát zamilované studenty. A taky si vymyslela, že je dcera vůdkyně víl. Bohužel jí to většina profesorů věří a proto s tím ředitelka souhlasí," vysvětlila nám, rozloučila se a odešla do kabinetu výtvarné výchovy.
Nakonec jsme si tu pusu dali, ale jen krátkou, v kabinetě jsme popadli kočky a spěchali ke třídě. Na učitelčinu otázku ,,Kde jste tak dlouho?" Jack pohotově odvětil ,,Zapovídali jsme se s profesorkou Terkou." Sice to nebyla úplné pravda, ale kousek pravdy na tom bylo.
Takže nám to vychází dobře a rodiče nám to přejí, což je na tom to nejlepší.





Klikni na ikonku a dostaneš se na další kapitolu

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?



Jak psát web Jak psát web Jak psát web Jak psát web