Vzpomínky neumírají...Blog přesunut --> http://lenca-fourteen.blog.cz/

Pravý Jack

Publikováno 26.06.2016 v 15:15 v kategorii ♥ Sářin vílí život ♥, přečteno: 83x

13. února


Tak toto by nejspíš zamotalo hlavu více lidem, ale je to pravda.


Od neděle, co se Jack vrátil, je jako vyměněný. Já chápu, že se u těch vlků něco stalo, co ho asi psychicky ranilo, ale mohl se alespoň trochu snažit, i když to je určitě těžké. Když jsem s ním dnes po vyučování byla se projít do parku, vše bylo v pořádku. Ale najednou…


Zpoza stromu vykoukl... Jack?
,,Ahoj Sári," řekl ten, co ze objevil zničehonic. Říkejme mu Jack2. Štípla jsem se. Bolelo to, takže jsem nespala. Přede mne se postavil ten Jack, co přišel se mnou, říkejme mu Jack1, a řekl: ,,Tenhle vtipálek si na mne hraje."
,,Jaký vtipálek? To jsi leda tak ty," řekl Jack2 a založil si ruce. Vypadali na chlup stejně, i když ten pravý Jack dvojče neměl.
,,Hele kluci, sice nevím, kdo je ten pravý, ale zjistíme to. Takovou menší soutěží. Já umím poznat pravého, ale zatím si nejsem jistá," vložila jsem se do toho já. Pak jsem vzala větvičku a dala ji Jackovi1 a odhrabala jsem trochu sněhu, odtrhla stonek trávy a dala ji Jackovi2.


,,První úkol: Musíte co nejrychleji dostat v podobě motýla, svého myst společníka a ve vílí podobě k tamhletomu stromu a zpátky. Kdo tu bude první, má 1 bod," zadala jsem 1. úkol. Nejrychleji to udělal Jack1 což mne překvapilo. Oznámila jsem mu bod a on byl štěstím bez sebe, jako by ten bod bylo bůhvíco.


,,Druhý úkol," začala jsem, vletěla jsem do koruny jednoho stromu, posadila se na větev a pokračovala.

,,Ten, kdo mě odtud dostane jako první, získává bod," Kluci se proměnili v člověka a začali šplhat. Nejdřív se zdálo, že bude mít bod zase Jack1, ale uklouzl a málem spadl a tak další bod získal Jack2. Ten kvůli bodu tak nevyváděl, jen se ušklíbl na Jacka1.


,,Třetí úkol, předposlední," zadívala jsem se na ně ,,doneste mi jakékoliv květiny. Ten, který je bude mít nejhezčí, má bod." Kluci se rozešli. Nejhezčí je měl tentokrát Jack1, i když byly umělé, ale musela jsem se zasmát tomu jeho povyku pro bod.


,,Poslední, a nejtěžší úkol," na chvíli jsem se odmlčela. ,,Znám něco málo z karate, protože mě to někdo z vás dvou učil. Já teď předvedu jeden cvik který mi jde nejlíp a ten, kdo uhodne chybu, má bod."

Udělala jsem cvik, ale moc si nepamatuji ty názvy. Když jsem ho dodělala, Jack1 vyhrkl: ,,Málo jsi se skrčila, takhle by jsi dostala do zad."
,,Nene," zakroutil hlavou Jack2, ,,nenatočila jsi rameno."
,,Správně." odpověděla jsem mu. ,,Oba máte 2 body. Tak jak dál," zamyslela jsem se.

,,Další kolo soutěže," řekl natěšeně Jack1. Zakroutila jsem hlavou.


Pak jsem si všimla, že má Jack2 ještě v kapse něco, než ten stonek trávy.

,,Jacku2, co máš v té kapse?" zeptala jsem se.

,,Stonek trávy," odpověděl.

,,Ne, myslím to druhý," ukázala jsem na jeho kapsu. Vytáhl to. Byl to přívěšek ve tvaru srdce na kožené šňůrce.

,,Myslíš tohle?" zeptal se Jack2. Přikývla jsem.

,,Chtěl jsem ti to dát na našem výletu s Verčou a Tommasem, ale zapomněl jsem na to. Máš to ode mě dárek na Valentýn, i když o den dříve," usmál se a podal mi to. Bušilo mi srdce, tváře hořely. Přistoupil ke mně, přívěšek mi dal na krk, palcem mi přejel po tváři a neodolatelně se ušklíbl. Usmála jsem se.


,,Já mám taky něco, jen to najdu," přerušil naše, trochu jiné, než dříve, líbání Jack1.

,,Tak mi to dej," otočila jsem se k němu.

,,Na intru, nemám to s sebou,“ řekl omluvně Jack1.

,,Takže lžeš. Pravý Jack je Jack2," řekla jsem. Na Jackovi1 bylo poznat, že zuří. Šel ke mně. Nevím, co chtěl udělat, ale podle výrazu to nevěstilo nic dobrého. V obraně jsem natáhla ruku a najednou…


Najednou se za ním zvedla vlna vody, která ho polila. Nevím, kde se vzala, ale prostě se tam zničeho nic objevila. Jack1 si pozdě uvědomil, že nesnáší vodu, na což jsem přišla a hodně mi to vrtalo hlavou, a vyletěl nahoru. Pak dopadl do vody. V tom zmáčeném oblečení a s tím jeho výrazem vypadal fakt směšně. Jack2 se začal hodně smát a to ještě nemluvím o sobě. Jack1 cosi zamumlal, zavrčel, uklouzl a rychle se plazil pryč. No, moc rychle to nebylo.


Když jsme se dosmáli, zeptal se mě Jack (ten Jack2) s úšklebkem: ,,Sári, tak co, jsem pravý, nebo ne?"
,,Jsi. Ale kde jsi celou tu dobu byl? Proč jsi se neukázal dřív?" zeptala jsem se.
,,Byl jsem u těch hodných vlků a postarali se o mě. Byla mezi nimi i tvá kamarádka Anne, mořská panna. Ta se o mne starala nejlíp, i když tam byla jen jednu hodinu. Ale neboj, nezamiloval jsem se do ní. Nemohl jsem se vám dřív ukázat, protože jsem musel jenom ležet, léčily se mi rány. Teď mám ještě pár modřin, ale to se zahojí," usmál se.


Pak jsme se tam ještě objímali a dali si trochu delší pusu, stejně jako před tím. Když jsme přestali, přiletěli k nám holubičky. V hlavě jsem slyšela, jak jedna řekla: ,,Ode dneška oba porozumíte řeči jakýchkoliv zvířat, včetně hmyzu." Pak obě nad námi kroužili a po chvíli odletěly.


,,Ach ne, i hmyzu? Bratranec si na to furt stěžuje, hlavně na mravence a mraveniště," zasténal naoko naštvaně Jack. Zasmáli jsme se a pomalu se vydali k internátu.


Před intrem bylo několik studentů školy včetně ředitelky, mamky, mých sester a bratrů a rodičů Jacka. Když jsem jim řekla, co se stalo, nemohli tomu uvěřit. Pak ale jeho rodiče poznali, že je to opravdu on a i ředitelka to poznala. Všichni se smáli tomu, co se stalo falešnému Jackovi a Janča málem dostala záchvat smíchu.


Pak nás Jack všechny učil proměně ve vlka, protože se jí naučil. Profesorka Morganová jen spokojeně přikyvovala, že nám to alespoň půjde lépe, až se to budeme oficiálně učit.


Takže pravý Jack byl nalezen, Falešný dopaden (nebo spíš odplaven) a dobře to dopadlo.





Klikni na ikonku a dostaneš se na další kapitolu

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?



Jak psát web Jak psát web Jak psát web Jak psát web