MS v krasobruslení

25. ledna 2014

Od Vánoc se toho moc neudálo, tedy kromě Silvestra, ale ten nebyl ničím zvláštní, a taky Jack a ti starší odešli do ročníků ve kterých měli být (Jack je v tercii a jsem ráda, že už ho nevídám), takže nás je ve třídě 14 - 7 holek a 7 kluků…

Dnes byla sobota. Moc se toho neudálo. Dopoledne za mnou byla psycholožka, už naposledy. Říkala, že se lepším, což si taky myslím, ale ve škole to tak nevypadá. Docela jsem se pohoršila. Naštěstí známky na pololetí jsou už uzavřený a píše se to už do druhého, ale začínám ho tedy dost blbě. Ale to doženu.

Po obědě jsem se začala připravovat na MS v krasobruslení. Celý náš tým měl sraz kousek od náměstí. Naše trenérka otevřela bránu, kterou jsme prošli na Zem.

Ocitli jsme se na místě, kam moc lidí nechodí. Byli jsme na Slovensku. Kousek od nás bylo kluziště. Vešli jsme dovnitř. Bylo tam celkem dost holek nebo kluků, co buď zkoušeli něco na ledu nebo se rozcvičovali. S Laurou a Sandrou jsme se začaly rozcvičovat. Pak jsme se šly rozjezdit na led. V 15:00 začal závod. My ale na řadu přišly až za necelé 2 hodiny, takže jsme měly dost času na rozcvičení.

Když na nás přišla řada, vjely jsme na led s velkým křikem a jásáním diváků. Začala hrát hudba. Měly jsme to bez chyby a největší počet bodů za kategorii trio. Po vyhlášení výsledků za dua a tria (jako trio jsme byly první) byla přestávka. Šly jsme do bufetu a daly si tam menší občerstvení.

Poté jsme se vrátily zpět. Ještě bylo asi 5 holek, než jsem přišla na řadu já v kategorii sólo. Když jsem vjížděla na plochu, špitla mi Karolína, která byla přede mnou ,,Trumfni mě," a ušklíbla se.Trumfni mě, Trumfni mě, Trumfni mě... Znělo mi stále v hlavě.

Udělala jsem začáteční pozici a začala hrát hudba. Několik cviků, dvojitá pirueta, povedla se mi. Axel, arabeska, jízda vzad, točení, další pirueta (u té jsem spadla) a další. Publikum jásalo. Zaslechla jsem myslím i Jacka, který se byl podívat, jen nevím, co říkal. Ale on mi je ukradený.

Ke konci měl přijít výskok, kde jsem se měla ve vzduchu 4x otočit, což mi na tréninku moc nešlo. Teď to přišlo....a....cink! cinkla brusle při dopadu na led a já udělala arabesku. Závěrečná póza a potlesk. Sklidila jsem veliký aplaus a byla jsem na sebe hrdá. V publiku jsem slyšela ,,Jó, výborně Sárinko!" ačkoliv to máma nebyla, ta s námi nejela, a nikdo jiný mi tak neříká. A Jack sice skákal radostí, ale on by to neřekl, když má svou holku.

Po krátké pauze nastalo vyhlášení.
,,Na třetím místě se umístila Ju Wong z Číny s celkovým počtem 35 bodů," řekla moderátorka.
,,Na druhém místě se umístila Karolína Janková z České republiky s celkovým počtem 45 bodů.“
,,A na prvním místě," chvíle napětí, ,,se umístila Sarah Delco z České republiky s celkovým počtem bodů 50, tedy s maximálním počtem bodů v této kategorii." Publikum jásalo, křičelo a všichni za náš tým volali ,,Sára je nejlepší, Sára je nejlepší, Sára je nejlepší…"

Na stupních vítězů jsem přijala kytici, plyšového medvídka, pohár, diplom a zlatou medaili. Málem jsem to nepobrala, kolik jsme toho měla. Slyšela jsem jak Karolína vedle mě šeptem nadávala: ,,O pět bodů, o blbých pět bodů!"

Vrátili jsme se zpět a oslavili doma mé vítězství. Po celou dobu se na mě Jack usmíval a díval. Sice mi sem tam trochu zčervenaly tváře, ale pořád mi je Jack ukradený. Ale i přes to vše jsem měla pocit, že již brzy se něco stane. Snad to nebude nějaká větší hádka…