Noční dobrodružství (1. část)

16. února

Poslední dobou se toho děje hodně zajímavého. Píšu to o pár dní později, jelikož nebyl čas. 14. února byla u nás na škole Valentýnská diskotéka.

Se Sandrou jsme se připravovaly.
,,Bože, co to mám s těma vlasama? Já si snad ten cop nezapletu," fňukala Sandra a já se chichotala.

,,Nejdřív se převleč, pak si zapleteme copy navzájem," řekla jsem jí. Když jsme si vlasy rozčesaly, začal mi zvonit budík, co jsem si nařídila na mobilu, abych nezapomněla.

,,Sandro, musíme jít! Díza začíná!" řekla jsem, popadla čelenku a gumičku a se Sandrou jsme vyrazily. V běhu jsem si udělala culík.

Když jsme doběhly, DJka tam ještě nebyla. Zeptala jsem se Andrey, kde je.

,,Má menší zpoždění, ještě se připravuje," odpověděla mi. Když DJka přišla, hned pustila jednu píseň. Bylo vidět, že je Karolínina nejoblíbenější a musím říct, že netančí o nic líp, než já.

Zrovna když jsem se s přáteli (a samozřejmě i s Jackem) dobře bavila, když najednou hudba přestala hrát. Všichni jsme se podívali na pódium, kde stála nejen DJka, ale i ředitelka.

,,Milí studenti," začala ředitelka, ,,vím, že se teď všichni bavíte, ale chtěla jsem vám říct, že se ztratila moje vnučka a nikde ji nemůžeme najít. Potřebovala bych dobrovolníky, co projdou všechny mystické světy a pokusí se ji najít."

Vystřelila jsem ruku, že půjdu. Ke mně se přidali i ostatní ze třídy (kupodivu i Karolína) a Amy (čte se to Ejmy) Amanda, Fred a Jack z tercie, a ze sekundy se hlásil Marco (čte se to Marko). Pak se hlásili i jiní, ale ředitelka rozhodla.

,,Půjde celá prima A a s nimi Amy, Amanda, Fred, Jack a Marco, protože se přihlásili jako první. Vás devatenáct se teď jděte nachystat a já vám pak u brány řeknu více."

V pokoji jsem se převlékla, vzala si batoh a dala do něj takovou menší lékárničku, co mi jednou dala máma, spacák a pyžamo (kdybychom někde spali). Pak nám u brány ředitelka dala mapu, stany a jídlo. Dostali jsme jablka, tousty, sušenky a jablečný džus. Dostali jsme ještě krmivo pro mystické společníky a vydali se na cestu.

,,Tak, kudy půjdeme nejdřív?" zeptala se Amy, která jedla jablko, protože nevečeřela. Marco který měl na starost mapu, navrhl: ,,No, Tóňa může být kdekoliv. Já bych nejdřív prohledal vílí svět, pak svět nág, faunů a pak by se to rozhodlo, kam dál," Všichni jsme souhlasili a vydali se na cestu.