Praha 6. 6. - Avon pochod

V sobotu jsme vstávali asi v 6:15, protože Balonkové víly * (mezi ně patřila i mamka) měli brzo sraz. Nasnídali jsme se, obléknuli, my s mámou trochu přikrášlily (a brácha prohlásil: ,,No jo, holky, pořád se jen malujou a fintí." :D) a vyrazili ven, kde už čekala mamči známá (abych pořád neříkala mamči známá, budu psát teta, i když to není naše teta, ale říkáme jí tak :D). Nasedli jsme a jeli do Prahy do Metropole, odkud jsme metrem jeli na stanici Můstek. Vystoupili jsme a mamča s tetou potkaly nějaký paní ze skupiny na facebooku, které taky byly Balonkové víly.
  Od metra jsme si to namířili na Staroměstské náměstí na místo, kde měly sraz Balonkové víly. Tam se máma s tetou převlékly (dostaly kasičku, sukni, Avon tričko, které jsem dostala i já (jakožto bodyguardka :D) a balónky ve tvaru srdíček (které jsem nesla taky)). Ta, co to tam organizovala (myslím, že jí říkali Nikolo nebo tak nějak) říkala, že nejdřív lidé moc nebudou chodit a moc nebudou přispívat peníze na léčbu, ale s polednem přijde i více turistů. A měla pravdu.
  Ze začátku nikde nikdo, mámě přispěla nějaká Ukrajinka (fakt, nekecám :D) jejich měnou, cizincům jsme museli vysvětlovat, co se to děje (a to byla hrůza. Jazyky mě baví, ale nevěděla jsem, jak mám anglicky říct ,,Tato akce je na pomoc proti rakovině prsu''. Ale teta jim to nějak vysvětlila a pochopili to :D), ale spíš si brali balónky. Později se na náměstí začalo objevovat víc a víc lidí, kteří poslouchali vystoupení na pódiu, kupovali si trička (peníze šli na léčbu a léčebné pobyty), přispívali Vílám a balónky nám doslova rvali z rukou (proč né, když byly zadarmo :D To bylo pak samý: ,,Dáte mi dva balónky?" ,,Já bych chtěl pět balónků" ,,Prosím dejte mi jich šest" atd. Ale i peněz přibývalo (příspěvek byl dobrovolný)). Bylo to tam k nevydržení, lidé se na vás mačkali, chtěli balónek, chtěli přispět, chtěli fotku s Vílama.. A navíc hrozný vedro, ale naštěstí jsme měli pití.
  Já jsem chodila s tetou jako její bodyguardka a brácha zase s mámou jako její bodyguard. Jak pak bylo hodně lidí, balónky rychle mizeli a tak máma rozhodla, že zajdou s bráchou do stanu, kde je nafukovali. To ale nevěděli, že se tam začnou tlačit lidi. Já s tetou jsme je hledali, ale nenapadlo nás, že budou ve stanu. Naštěstí jsme se pak našli na místě srazu. Dali jsme si menší občerstvení (když menší, tak menší. Byla tam nějaká buchta, sušenky a nějaký ovoce, ale nebylo tam toho moc) a kolem 12:30 jsme někteří jeli hasičským autem (ale ne tím s hadicí a žebříkem, bohužel :( :D ) do cíle pochodu. Od 12 hodin totiž byl 5-ti kilometrový pochod na Rohanský ostrov, kde byl cíl.
  Vystoupili jsme a hned se k nám hlásili lidi, že nemaj balónky, protože jim popraskali. Museli si ale počkat do 14:30, kdy se rozdávali další. Do té doby jsme se procházeli, poslouchali skupinu Děda mládek, hledali stín (ale žádný nebyl, a kde byl, tam byli lidé) a dokonce se osvěžili sněhem. Ano, čtete správně, SNĚHEM (Ne, neměla jsem úpal :D Ale byl tam stan, kde byly takový ty bonbony Sněhulky, a hned vedle byla hromada sněhu, kterou tam připravili). Kolem 14:30 jsme šli pro další balónky, jenže jsme neušli ani 5 metrů a už nám je lidi brali. Po chvíli mě rozbolela hlava, i když jsem měla čepici a pila jako duha. Našli jsme mini stín, tak jsem si sedla a rozevřela deštník, který mamča měla v dárkové tašce, abych měla aspoň trochu stínu. S tetou a bráchou jsme čekali, mamča šla koupit do jednoho stánku odznáčky. Říkali jsme si, proč jí to trvá, a když přišla, říkala, že měla rozhovor s televizí. Byla jsem na ní hrozně pyšná :) Když jsem si stoupla, neskutečně mě rozbolela hlava. Tak jsme ani nezůstali na koncert Chinaski (na který se těšila hlavně Bella, a jelikož jsme slyšeli jen 2 a kousek písničky, tak se pak naštvala a nemluvila s námi :D) ani na vypouštění balónků, a vydali se na metro. Brácha se ještě stavil u hasičského auta, kde se lidé mohli nechat postříkat vodou (ale já nešla, protože mi bylo hrozně blbě).
  V metru byl úúúžasný chládek (nečekaně, když metro je pod zemí :D) a mně se udělalo líp. Jeli jsme na zastávku Zličín, tam jsme vystoupili a šli opět do Metropole na pozdní oběd. Chvíli jsme poseděli u Zpívající fontány (natočila jsem kousek na mobil, jenže nevím, jak to přetáhnu do počítače, a navíc kvalita videa bude na houby) a pak autem jeli zpět do Slanýho. V bytě jsme se vysprchovali, převlíkli a vyčerpáním lehli na postel. Usnula jsem kolem půl osmý, protože jsem byla hrozně vyčerpaná.
  
Den byl supr, až na to horko a to, že jsem se měla vidět s Claudií, ale ta nakonec nejela.

Tak to by byl pátek, neděli napíši až zítra, teď se musím chystat na mažoretky.