Vzpomínky neumírají...

V.

Publikováno 30.05.2016 v 15:33 v kategorii ✿ Galdon ✿, přečteno: 220x

Ahoj! Ano, další kapitola! :D Měla jsem teď dost nápadů, tak jsem to chtěla nějak sepsat :D Snad se vám to zalíbí, s touto kapitolou jsem si dala opravdu záležet! :D Vymyslet to takhle o škole mi trvalo dlouho :D 1557 slov v celkovém počtu :D Názory do komentářů :)

Po týdnu dlouhého spánku mne probudili ptáčci svým nádherným zpěvem. Otevřela jsem rozespale oči a zamžourala do slunečního svitu. Byla jsem celá ztuhlá a pod lopatkami jsem cítila na čtyřech místech tlak.


No jo, já se vlastně metamorfovala,došlo mi po chvíli. Jelikož jsem byla nehybná, chvíli mi trvalo, než jsem pohnula rukou. Natáhla jsem i druhou ruku a objevil se mi výhled ven. V naší komnatě jsem viděla poletovat duhové pruhy. Že by to byla ta aura, jak o ní říkala máma?pomyslela jsem si a natáhla nohy. Uslyšela jsem pořádné křupnutí obalu. Týjo, víly fakt dobře slyší! A mám uši špičatější víc než před metamorfózou.


Prohnula jsem se v pase a obal ještě víc křupl. Prudké sluneční světlo mě udeřilo do očí a já je na chvíli musela zavřít. Chvíli jsem jen tak ležela a kochala se aurami, ale pak mi došlo, že mám zavolat vychovatelky.


,,Lucko? Anno?" zavolala jsem.


,,Andreo! Konečně jsi vzhůru!" obešla mou postel Sabča a usmála se. Na zádech měla křídla babočky kopřivové, přesně takové, jaké si přála. Oči jí štěstím jen zářily. ,,Jsi třetí v pořadí, první byla Marie, ta se probudila včera, a já dneska ráno." Než jsem stačila něco říct, Sabča vypálila z komnaty pro vychovatelku. Za chvíli se ve dveřích objevily všechny tři víly a pomáhaly mi se posadit.


,,Připrav se na to, že se ti možná zatočí hlava," upozornila mě Sabča, když mě zvedaly. A měla pravdu. Sotva jsem se trochu narovnala, na chvilku se mi zatmělo před očima a žaludek se začal houpat jako na vodě. Vychovatelky mi pomohly do tílka s dírou na zádech a do sukně a Sabča mi podala skleničku s vodou, abych se malinko napila.


,,Zhluboka dýchej, teď se vydáme na terasu, aby ti křídla uschla," přikázala mi Anna a spolu se Sabčou a Lucií mě pomalu zvedaly.


Myslela jsem, že na terasu snad ani nedojdu. Bolela mě křídla, tlačila mne v zádech, pálily mě uši a žaludek každou chvíli dělal kotrmelce.


,,Já... já tam nedoj-du," vydechla jsem a zalapala po dechu.
,,Už tam budeme," chlácholila mě Anna a Lucie otevřela dveře na terasu, kde mě posadily na židli, ale obráceně, čelem k opěradlu. Pomalu jsem znovu usínala a do křídel mi proudil sluneční svit.

*******

Po nějaké chvíli jsem se probudila. Špatně mi už nebylo, jen mě trochu tlačila křídla v zádech. Rozhlédla jsem se. Nikde nikdo, zůstala jsem tu sama, jen v pokoji jsem zahlédla Sabču. Ta hned vstala a šla mi pomoci ze židle.
,,Za chvíli Lucka přinese večeři, budeme mít teplý vývar, aby se ti udělalo lépe, a lívance s džemem," říkala mi cestou. ,,Do té doby si trochu zkusíš rozpohybovat křídla. Budu ti ukazovat, co ukazovala Lucka mě, a ty to zkusíš po mě zopakovat."


Při cvičení jsem si křídla rozpohybovala a už mne netlačily, jako předtím. Za chvíli se ve dveřích objevila Lucka s vývarem a s lívanci, položila to na náš společný stůl, a odešla. My se Sabčou jsme se na to hladově vrhly a za chvíli už byly talíře prázdné.


,,Ještě tě čeká prohlídka u zdravotnice, tak vyrazíme hned," rozhodla Sabča, když jsme talíře poskládaly na sebe. Pomalu jsem se zvedla a zamířily jsme ke zdravotnici.
Cestou jsme se se Sabčou povídaly a smály se.


Během chvíle jsme dorazily ke dveřím, za nimiž měla svou pracovnu paní zdravotnice. Zaklepaly jsme a chvíli na to se ve dveřích objevila postarší dáma.


,,Á, Andrea se nám probudila, tak pojďte dál, děvčata," usmála se na nás a ustoupila ode dveří. ,,Tady se, Andreo, posaď a já ti zkontroluji křídla."
,,Jaká je vlastně mám?" zeptala jsem se a ohlédla se. Uviděla jsem žlutá křídla s černými okraji.
,,To je otakárek fenyklový," vysvětlila paní zdravotnice. Křídla mi různě prohmatávala, hýbala s nimi, až nakonec posoudila, že je vše v pořádku.


,,Těšíš se na výuku?" zeptala se Sabča. ,,Včera jsem se ptala Lucie, kdy asi bude, a říkala, že ta do dvou dnů by se měli probudit ostatní holky a i kluci a pak se začneme učit."

,,Jo, docela se těším. Jsem zvědavá hlavně na ty mystické předměty. Snad budou zábavnější než matika," odpověděla jsem.
,,Určo to bude zábavnější, matika mě nebaví a nikdy bavit nebude," zasmála se Sabča. ,,Áčko mají výuku už dneska a Béčko zítra, jen my Céčko jsme strašní spáči a budeme se pravděpodobně učit až pozítří," zatvářila se Sabča bolestným výrazem, utřela si imaginární slzu a obě jsme vyprskly smíchy.

*******

V pondělí byli již všichni metamorfovaní a po snídani jsme se celá naše třída vydali do studovny, kde jsme měli mít první hodinu. Již tam na nás čekala profesorka Simona, která hned jak jsme se posadili, začala výuku.
,,Dnes si řekneme něco o mystickém světě. Dělejte si do svých sešitů poznámky, protože v učebnici není vše. Bude se vám to hodit a někdy do budoucna si z toho napíšeme test."


Nad slovem test všichni protáhli obličeje.
,,A já si myslel," ozval se ze druhé lavice u dveří blonďatý kluk, který měl na cedulce napsáno Jaroslav, ,,že testy mystické bytosti nepíší,"
,,Bohužel Jardo, testy se tu také píší," řekla mu profesorka s mírným úsměvem na tváři.
,,Jinak by to asi nebyla škola, ve škole se přece píší testy," ozval se Tomáš, který seděl za mnou a Sabčou. Některé holky se začaly pohihňávat. Za tu krátkou dobu se do něj stihly skoro všechny zamilovat, kromě Sabči a mě. Nevím, co na něm všechny vidí. Možná ho obletují proto, že je faun a občas je i vtipný.


,,Jako první si řekneme něco o naší škole," dala se do výuky profesorka. ,,Naše škola je velmi rozsáhlá. V každém světě má svoji pobočku. Například u víl je vílí pobočka, u nymf nymfí atakdále. Jelikož je bytostí hodně, i škol je hodně. Jsou víly, nymfy, kentauři, nágy, fauni, elfové, sirény, dryády, dlaci, kteří se dělí na kočkodlaly, psodlaky, vlkodlaky, tygrodlaky a další a další dlaky a více bytostí. Méně známí jsou například deertauři, a ty spadají pod taury, stejně jako kentauři, dogtauři, liontauři a další a další. Dlaci a Tauři jsou asi největší světy a v něm jsou rozdělení ostatní bytosti.


Hlavní budova se nachází ve světě Galdon, podle něhož je škola pojmenovaná. Tato škola, ve které jste byli na přijímačkách, je ta hlavní budova. Zde studují oktaváni různých bytostí, ale dostane se sem do toho ročníku málokdo. Ovšem když vás přijmou od primy, můžete zde studovat.


Do hlavní budovy se chodí na první den školy na uvítání do hlavního sálu, nebo na poslední den školy, což je bráno jako loučení se školním rokem a s oktavány.


Jelikož bytostí je opravdu hodně, tak to buď zasahuje do prázdnin na začátku, což je konec školního roku, nebo to je poslední týden školního roku, a začátek školního roku to je stejné. Studenti v hlavní budově školy mají uvítání klasicky prvního září a loučení je dvacátého třetího června.


Protože by budova praskla, kdyby tam byli opravdu všichni studenti, jsou určené kategorie a podle nich se tam chodí. Vy si zapamatujte a zapište tyto: tauři, dlaci, vzdušní jsou víly, vzdušné sirény, dále zemští, do nich patří fauni, nágy, elfové, dryády, do vodních patří nymfy, mořské sirény, a jako poslední mágové. Je jich více, ale to poznáte sami časem.


Vyučování je od 8:30 do 16 hodin, někdy se končí dřív, někdy déle. Vyučují se lidské předměty, i ty mystické. Kousek od budov škol je internát, kde spí ti, co bydlí na druhé straně, než je škola. A hlavní budova školy má své internáty pro své studenty, ovšem od nág jsou tyto internáty v těch určitých světech, do jejichž bytostí se postupně metamorfujete."


Moc jsem nechápala profesorčinu poslední větu a podle výrazů spolužáků to vypadalo podobně.


,,Prosím, paní profesorko," ozvala se Marie a profesorka přestala s výkladem. ,,Promiňte, ale.. Já tu vaši poslední větu nějak moc nechápu." Ostatní začali přikyvovat, jako že jsou na tom stejně. Profesorka se usmála a pokračovala.


,,Tak tedy, aby jste to pochopili ještě o něco lépe, dám vám příklad právě na nágách. U nág mají pobočku školy pro nágy. Ta škola má svůj internát a u hranic se světem Galdon je internát pro studenty naší školy. A tak to je i u jiných bytostí."


To už všem bylo jasné a začali jsme si dále zapisovat.


,,Ročníky všech škol jsou: Prima, Sekunda, Tercie, Kvarta, Kvinta, Sexta, Septima a Oktáva.


V našem světě jste každým rokem jinou bytostí. V primě víly, v sekundě nágy, tercie fauni, kvarta nymfy, kvinta dryády, sexta sirény, septima kentauři. V oktávě se každý metamorfujete do bytosti dle vašich genů. Jak jsem se již zmiňovala v den vašeho příjezdu, každá bytost má svůj amulet, a vy ho budete v daném ročníku dostávat. Ovšem ten váš, který náleží vaší bytosti, vám zůstane do konce školy a pak už napořád.


V jiném světě, tentokrát dám příklad víly, se v jiné bytosti nemetamorfují. Jen většinou v primě jsou na týden jinou bytostí, aby se něco dozvěděli ze života ostatních.


Školy mají různé soutěže, či různé programy. V průběhu května je soutěž Klání mystických, kde proti sobě bojují bytosti v kategoriích, či kategorie proti sobě. Kategorie jsou stejné jako při loučení či přivítání v hlavní budově školy.


To by bylo asi tak všechno, nyní máte přestávku, aby jste ty informace vstřebali. Později bude výuka pokračovat dále," ukončila profesorka výklad a odešla ze studovny. My se Sabčou se vydaly na chodbu.


Těšila jsem se, že mystický život bude zajímavý, ale až takhle... to mě nenapadlo.



Komentáře

Celkem 4 komentáře

  • Sandy 30.05.2016 v 16:45 Výborné! Ja to proste musím čítať stále dookola


  • ♥ Lenča ♥ 30.05.2016 v 19:21 Díky :)


  • Sandy 30.05.2016 v 20:09 Nemas za čo však hovorím len pravdu


  • ♥ Lenča ♥ 30.05.2016 v 21:09 :)


  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?



Jak psát web Jak psát web Jak psát web Jak psát web